|
|
Objektivizace operační léčby syndromu karpálního tunelu
Dvořáková, Marie ; Dudová, Agnieszka (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Objektivizace operační léčby syndromu karpálního tunelu Cíle: Hlavním cílem této práce je zhodnocení efektivnosti operační léčby syndromu karpálního tunelu. Metody: V práci byl použit dvoubodový diskriminační test, kterým se hodnotila taktilní citlivost ruky se syndromem karpálního tunelu. Hodnotila se změna diskriminačního čití po operaci syndromu karpálního tunelu. Výsledky testování byly hodnoceny pomocí statistického programu SigmaPlot 9.01 se SigmaStat 3.1 integration. Výsledky: Výzkumem bylo zjištěno, že operačním řešením syndromu karpálního tunelu se dvoubodová diskriminace v oblasti inervované n. medianus zlepší, tedy že dojde ke zlepšení taktilní citlivosti ruky, která je syndromem karpálního tunelu porušená. Vliv fyzioterapie na zlepšení diskriminačního čití po operaci nebyl prokázán. Přesto má fyzioterapie po operaci karpálního tunelu význam. Klíčová slova: syndrom karpálního tunelu, diskriminační čití, dvoubodový diskriminační test
|
|
|
Muskuloskeletální ultrasonografie v rehabilitačním lékařství: možnosti využití u vybraných morfologických změn na horní končetině
Giannelli, Karolína ; Mezian, Kamal (vedoucí práce) ; Hrazdíra, Luboš (oponent) ; Nedělka, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou ultrasonografické diagnostiky a navigovaných intervenčních postupů u vybraných patologických změn na horní končetině. Vyšetření ultrazvukem přímo v ordinacích lékařů specialistů, včetně rehabilitačních lékařů, je celosvětovým trendem posledních dvou desetiletí. Mezi hlavní výhody patří možnost posouzení zjištěných patologických nálezů v přímé souvislosti s klinickým vyšetřením. Přínosem je urychlení stanovení přesné diagnózy a zahájení odpovídající léčby. Nepřímo pak klesají náklady spojené s vyšetřením jinými zobrazovacími technikami a léčbou. Cílem práce je představit diagnostické a léčebné možnosti u vybraných morfologických změn na horní končetině, včetně méně častých patologií, jako jsou například kazuistiky intramuskulárních hemangiomů, k jejichž diagnostice významně přispělo ultrazvukové vyšetření. Ultrazvuk je kromě diagnostiky využíván k navigaci intervencí, což zvyšuje bezpečnost a účinnost těchto postupů. Výzkumná část práce je zaměřena na identifikaci optimálního místa obstřiku nervus medianus při syndromu karpálního tunelu. Jedná se o prospektivní, randomizovanou, zaslepenou studii se 46 pacienty se syndromem karpálního tunelu, ve které byl srovnáván účinek dvou technických modifikací sonograficky navigovaného léčebného obstřiku ke šlachám...
|
|
|
Syndrom karpálního tunelu u studentů VŠ a osob ve věku 40 - 60 let
Husák, Lukáš ; Hošková, Blanka (vedoucí práce) ; Malá, Michaela (oponent)
Název: Syndrom karpálního tunelu u studentů VŠ a osob ve věku 40 - 60 let Cíle: Hlavním cílem této práce je zjištění populačního výskytu syndromu karpálního tunelu u skupiny studentů vysokých škol ve věku 25 - 30 let a skupiny dospělých ve věku 40 - 60 let. Metody: Výzkum se skládá z kvantitativní metody. K získání dat byl využit dotazník, který obsahoval tři provokační manévry. Jednalo se o Phanel's Test, Compression Test a Wrist Flexion Test. Výzkum byl doplněn měřením síly stisku pomocí dynamometru, který měl potvrdit výskyt syndromu karpálního tunelu. Testovány byly dvě skupiny probandů. První skupinou byli studenti VŠ ve věku 25 - 30 let a druhou skupinou byli dospělí ve věku 40 - 60 let. Po interpretaci získaných dat byla provedena statistická analýza. Výsledky: Výsledek výzkumu předpokládá jeden výskyt u skupiny studentů VŠ a dva výskyty u skupiny dospělých ve věku 40 - 60 let. U těchto probandů vychází tři pozitivní vyšetření a potvrzené dynamometrem. Jedná se pouze o pravděpodobný výskyt, který by byl potřeba potvrdit vyšetřením na elektromyografii. Klíčová slova: karpální tunel, syndrom karpálního tunelu, dynamometr, provokační manévr, výzkum
|
|
|
Ultrazvuková korelace středně těžkého až těžkého syndromu karpálního tunelu
Potužník, Pavel ; Kotas, Rudolf (vedoucí práce) ; Štětkářová, Ivana (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
Ultrazvuková korelace středně těžkého až těžkého syndromu karpálního tunelu Cíl: Cílem studie bylo zjistit a ověřit vztah ultrazvukového stanovení plochy průřezu (CSA - cross- sectional area) n. medianus, poměru plochy průřezu n. medianus k n. ulnaris (MUR - the median to ulnar nerve ratio), rozdílu plochy průřezu mezi n. medianus a n. ulnaris (MUD - the median to ulnar nerve difference) a poměru plochy průřezu n. medianus k druhé mocnině výšky pacienta (MHS - the median nerve to height squared), k elektrodiagnostické klasifikaci středně těžkého a těžkého syndromu karpálního tunelu s ohledem na možnost indikace chirurgické léčby pomocí diagnostického ultrazvuku. Soubor a metodika: Do prospektivní studie bylo zařazeno 62 osob starších 18 let, které podstoupily ultrazvukové a elektromyografické vyšetření n. medianus a n. ulnaris. Vyšetřeno bylo 124 zápěstí. Prostřednictvím dotazníku byly zjištěny rizikové faktory. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován pomocí elektrodiagnostických studií a tíže klasifikována dle doporučení České neurologické společnosti. Průřezy plochy nervů (CSA) byly měřeny ve vstupu do karpálního tunelu, tj. v úrovni os pisiforme. Výsledky: N. medianus je u syndromu karpálního tunelu v zápěstí ztluštělý v důsledku edému. CSA n. medianus ve vstupu do karpálního tunelu ≥ 12...
|
|
|
Možnosti fyzioterapie syndromu karpálního tunelu u šiček
PLAČKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce pojednává o problematice syndromu karpálního tunelu. Předmětem zkoumání je práce šičky a eliminace zdravotních obtíží, které tato práce způsobuje. V první části uvádím teoretické poznatky, jež dávají podklad výzkumné části. Opírám se o anatomickou strukturu horní končetiny a její zapojení do pohybu, o ergonomické zásady, jež mají vliv na kvalitu postury, dále o poznatky o syndromu karpálního tunelu a možnosti fyzioterapeutické intervence. Cílem práce je zmapovat možnosti fyzioterapie u tohoto onemocnění, navrhnout léčebný postup a zaměřit se na úpravu pracovního prostředí jako prevenci přetížení zápěstí a špatného držení těla. Výzkumná část je prováděna metodou kvalitativního výzkumu, jehož předmětem je zhodnotit získaná data od tří probandů. K jejich získání požívám metodu pozorování, porovnávání, dotazník, semistrukturovaný rozhovor a kineziologický rozbor. V terapii využívám manuální techniky, kinezioterapeutické metody, prvky ergoterapie z hlediska zhodnocení a úpravy pracovních podmínek a poradenství pro zvýšení kvality vykonávané práce. Na základě zvoleného léčebného postupu jsem u všech probandů po čtyřměsíční spolupráci zaznamenala zmírnění klinických projevů SKT. Úprava pracovních podmínek u každého probanda proběhla formou instruktáže. Jejich vyhodnocení na konci terapie nemělo smysl, protože jsem neměla možnost je adekvátně zhodnotit a navíc výsledky by po tak krátké době neměly výpovědní hodnotu. I když výstupní neurologické vyšetření neprokázalo ani u jednoho probanda zlepšené vedení středovým nervem, oba cíle této práce byly naplněny.
|
|
|
Objektivizace operační léčby syndromu karpálního tunelu
Dvořáková, Marie ; Dudová, Agnieszka (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Objektivizace operační léčby syndromu karpálního tunelu Cíle: Hlavním cílem této práce je zhodnocení efektivnosti operační léčby syndromu karpálního tunelu. Metody: V práci byl použit dvoubodový diskriminační test, kterým se hodnotila taktilní citlivost ruky se syndromem karpálního tunelu. Hodnotila se změna diskriminačního čití po operaci syndromu karpálního tunelu. Výsledky testování byly hodnoceny pomocí statistického programu SigmaPlot 9.01 se SigmaStat 3.1 integration. Výsledky: Výzkumem bylo zjištěno, že operačním řešením syndromu karpálního tunelu se dvoubodová diskriminace v oblasti inervované n. medianus zlepší, tedy že dojde ke zlepšení taktilní citlivosti ruky, která je syndromem karpálního tunelu porušená. Vliv fyzioterapie na zlepšení diskriminačního čití po operaci nebyl prokázán. Přesto má fyzioterapie po operaci karpálního tunelu význam. Klíčová slova: syndrom karpálního tunelu, diskriminační čití, dvoubodový diskriminační test
|
|
|
Syndrom karpálního tunelu u spinálních pacientů
Zmeškalová, Petra ; Špaňhelová, Šárka (vedoucí práce) ; Lepšíková, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je poukázat na výskyt syndromu karpálního tunelu u pacientů se spinální lézí. Toto onemocnění vzniká opakovaným zatěžováním rukou, zejména při pohonu vozíku. Práce se zabývá příčinami vzniku, rizikovými faktory pro pacienty s míšním poraněním, terapií konzervativní i operační a prevencí. Dále obsahuje charakteristiku pojmu spinální pacient, sed na vozíku a vztah horních končetin při pohonu mechanického vozíku. Praktická část zahrnuje kazuistiku pacientky a návrh její terapie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Specifika edukačního procesu u pacientů podstupujících plánovaný operační výkon ruky
VORÁČOVÁ, Radka
Cílem této práce je zmapování edukačního procesu u ambulantních pacientů podstupujících plánovaný zákrok ruky z důvodu syndromu karpálního tunelu nebo skákavého prstu a vytvoření funkčního edukačního materiálu vedoucího ke změně vědomostí a dovedností u těchto pacientů, který mohou sestry ve své praxi využít. K dosažení cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Jak probíhá edukační proces pacienta před operačním zákrokem ruky? 2. Jak je pacient edukován o pooperačním režimu? 3. Jakým způsobem je realizována edukační činnost u pacientů podstupující operační zákrok ruky? Takto nastavený výzkumný záměr směřoval ke kvalitativnímu šetření. Rámcově bylo výzkumné šetření rozvrženo do dvou fází, jejichž výsledky shrnuje praktická část. První fáze byla zaměřena na sledování odborného cíle a uskutečnilo se během ní 20 hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s pacienty, kteří podstoupili plánovaný ambulantní zákrok ruky. Toto šetření bylo doplněné o přímé strukturované pozorování zaměřené na sestry při edukační činnosti. Pozorování se zúčastnilo celkem šest sester. Ve druhé fázi byl na základě získaných výsledků vypracován edukační materiál, který použily sestry po předchozí instruktáži ve své praxi. Tento materiál je představován edukačními kartami a mapou péče pro daná onemocnění. Účinnost tohoto materiálu při edukaci byla následně ověřena dalšími stejně vedenými polostrukturovanými rozhovory se šesti pacienty. Výsledky tohoto šetření ukázaly, že na pracovištích, kde respondenti podstoupili operační zákrok, byl edukační proces výrazně eliminován a pro jeho realizaci sestry neměly vyhovující podmínky, především časové a prostorové. V edukačním procesu sestry využívaly monologické výukové metody. Chyběly metody názorně demonstrační a dovednostně praktické. Sestry nepoužívaly k edukaci didaktické pomůcky, které mohou edukaci zefektivnit. Výsledky této práce mohou pomoci ozřejmit edukační realitu v ambulancích a zaměřit pozornost i na tento, často v odborné literatuře opomíjený sektor.
|
|
|
Syndrom karpálního tunelu - Možnosti terapie pomocí ovlivnění neurofyziologie řízení pohybu z kořenového kloubu
ŠUBERT, Daniel
Syndrom karpálního tunelu (SKT) je nejčastějším úžinovým syndromem na horní končetině. Vzniká opakovaným a dlouhodobým přetěžováním určitých svalových skupin s následným útlakem n. medianus v oblasti zápěstí, která se nazývá karpální tunel. Spodinu tvoří 8 zápěstních kůstek a shora je překryt pomocí ligamentum transversum carpi. Skrz kanál prochází i jiné struktury jako cévy a šlachy, jejichž zduření může taktéž způsobit zmiňované onemocnění. SKT postihuje častěji ženy než muže a to v poměru 4:1 (Bitnar aj., 2009) a jeho výskyt, i přes veškerou moderní technologii a péči narůstá (Ehler, 2005; Mlčoch, 2008). Riziko postižení SKT v životě každého jedince je podle amerických vědců kolem 10% (Mrzena 2006). Celosvětový roční nárůst je 0,1% a celkový výskyt v populaci je 2,7-3% (Kanta 2006). V USA se ročně odoperuje přibližně 260 000 nemocných právě s touto diagnózou (Mlčoch, 2008). Útlak nervu má za následek stupňující bolesti a brnění, zprvu noční, mizící po protřepání ruky nebo rozcvičení. Později přetrvávají parestezie doprovázející bolest i přes den. Po odborném diagnostice neurologem pomocí elekromyografického vyšetření (EMG) pacient často podstupuje chirurgický zákrok, při němž dojde k přetětí ligamentum transversum carpi. Důležitou roli zde hraje včasná rehabilitace. Očekávaný návrat plných funkčních schopností ruky je zhruba do jednoho roku od operace. Navzdory předpokladům se asi u 25% pacientů nedaří stav v uvedeném období plně rehabilitovat (Mrzena, 2005). Vyvstává otázka, zda jsou současné postoperační rehabilitační postupy zaměřené čistě do oblasti akra horní končetiny dostatečně efektivní, či zda by bylo možno je doplnit o komplexní terapii na neurofyziologickém podkladě vedenou již z kořenového kloubu a rekonvalescenci tím zefektivnit. Tato práce zahrnuje teoretické i praktické poznatky související s onemocněním syndromu karpálního tunelu. Obecná část se zabývá především anatomií, kineziologií, funkční ontogenetikou horní končetiny, diagnostikou a terapií SKT. Cílem této práce je zjistit, jaký efekt bude mít aplikace terapie, ovlivňující neurofyziologii řízení pohybu již z kořenového kloubu a zakomponovat ji do dnešních standardních rehabilitačních postupů u pacientů, kteří podstoupili chirurgické ošetření syndromu karpálního tunelu. Dále navrhnout a uskutečnit krátkodobý rehabilitační plán u konkrétních pacientů s touto diagnozou. Za tímto účelem byl vytvořen soubor cviků zaměřených především k aktivaci a posílení stabilizačního svalstva pletence ramenního, kdy by byl účinek přenesen reflexní cestou jak na akrum, tak i na vzdálenější etáže stabilizačního systému. K uskutečnění praktické části byli vybráni dva probandi, kterým byl na základě neurologického vyšetření diagnostikován syndrom karpálního tunelu a podstoupili chirurgické ošetření. Každý z probandů absolvoval celkem šest sezení, na kterých byla prováděna manuální terapie v oblasti zápěstí a ruky, dále proběhla edukace v souvislosti se specifickými cviky zaměřenými na stabilizaci pletence ramenního. Následně byla prováděna, nezávisle na již probíhající terapii, sestava mnou navržených cviků vždy alespoň 1x denně po dobu 5-10 minut. Na každém dalším sezení byla provedena kontrola a korekce cvičebního postupu a zhodnocení přínosu cvičení. U všech probandů byla na začátku i na konci terapie odebrána data v podobě kineziologického rozboru. Pro subjektivní hodnocení efektivity terapie byla použita vizuální analogová škála hodnocení bolesti. Za účelem objektivního způsobu hodnocení byl použit sponkový test, goniometrické měření a funkční testy úchopů dle Nováka. U probandů došlo v průběhu celé terapie k úplnému vymizení bolestí v klidu a velmi výraznému zmírnění bolesti při pohybu operovanou končetinou. Rozsahy pohybů a funkční schopnosti ruky se taktéž zlepšily. Na základě objektivních i subjektivních testů lze usuzovat, že během terapie byly splněny stanovené cíle.
|
host ::
RSS.